Den zázraků
Nemožné se stalo skutkem! Nevím, jak se to mohlo stát, ale oba týmy Šakalu dokázaly včera vyhrát. Blahopřeju áčku, vyztuženému Martinou. A samozřejmě díky vám všem, kteří jste se podíleli na vítězství béčka.
Zápas začal ještě před vstupem do hrací místnosti Jindrovou vydařenou estrádní vložkou, při níž svoji tradiční plačtivku z očekávané nakládačky maskoval kašlíkem. Podle jeho barvitého líčení šlo zřejmě o černý kašlík. Nicméně padlo to na něj až ve chvíli, kdy uviděl náhradníka Honzu Skálu a napadlo ho, že by se mohl nechat vystřídat. Když to na mne, uvyklého z někdejšího působení na sociálce na větší machry, nezabralo, usedl i Jindra s povzdechem k šachovnici a začalo se hrát.
Zápas se vyvíjel celkem příznivě. Partie Racek – Maleček skončila po chvíli očekávanou remízou ze staré známosti. Pepa na 1. desce dokázal černými půlit s Jirkou Houškou a mně se podařilo rychle vyhrát, když se můj ptačí soupeř chvíli nedíval na šachovnici.
Abychom se neradovali dlouho, v té chvíli ke mně přistoupil Jindra a s pohřebním výrazem ve tváři se mi svěřil, že právě dostal mat a požádal mne, ať už mu nevolám. Naštěstí po chvíli dokázal vyhrát na 6. desce Killer a začalo to vypadat dobře. Marek krátce po zahájení odchytil svému soupeři dámu a Jirka Hodan už jen zkoušel, zda není Marek víc nalitý, než ve skutečnosti byl, a zjišťoval, zda se nechytne na nějaké rafinované vidle či podobnou dvoutahovou divočinu. Vedle měl Vláďa Q. časovku a slušnou pozici. Na poslední desce se Milan Šimek pokoušel o výhru.
Marek se nenechal ošálit a jako pravý „branický rytíř“ nás posunul k první letošní výhře, kterou vzápětí potvrdil remízou Vláďa Q. Pak už jsme jen v hospodě čekali, jak dopadne Milan, který odmítl remízu a bojoval dál. Nakonec z toho sice byla jen půlka, ale to už nebylo důležité. Urodila se první vlaštovka. Ostatně nemusí pršet, jen když kape.
Hlavní podíl na výhře měl samozřejmě Jindra Půleček, který nás hned za úsvitu rozdováděl svou hranou scénkou. Jeho porážku beru na sebe, protože jsem ho jako svině-kapitán nutil hrát zase černými. Vyhráli jsme a udělali první krok k udržení. Další bychom měli udělat příště se seňory z Lokotky, kteří hrají už 30 let ve stejné sestavě, za což mají můj obdiv.
Ale přiznejme si – měli jsme i kliku. Kolikrát se nám stane, že bychom na druhé a třetí desce vyhráli po hrubkách soupeřů. Snad jsme si ji nevyčerpali.
Wlk
PS: Dodejte Pavlovi J. nebo aspoň mně vaše roztomilé partie. To platí i pro Jindru, z jehož partie bych se rád něco přiučil.
